Autorka: Clara Zanga

Těhotenství bývá v tanečním světě vnímáno minimálně jako přerušení kariéry, v prostředí klasického baletu často jako úplná stopka. Objevují se však i díla, která z něj činí jevištní téma nebo proměny těla s ním spojené pojímají jako ústřední prvek choreografie. Na takových projektech v minulosti pracovaly Markéta Vajdová i Martina Hajdyla Lacová. V podcastu Průvodce tancem v souvislostech mluvily také o tom, jak mateřství ovlivnilo jejich kariéru i pohybové možnosti a zda je svět tance na potřeby rodičů vůbec připraven.

Hajdyla Lacová vysvětluje, že při předchozích dvou těhotenstvích necítila potřebu toto téma umělecky reflektovat. Až při tom posledním ji motivovala taneční legenda David Zambrano, a tak začalo vznikat dílo Bodies in Progress, které hrála pouze během svého těhotenství. Při předchozích dvou těhotenstvích se prý vždy těšila, až bude ve svém těle zase sama. Tentokrát to ale bylo jinak. „Přemýšlela jsem, jak ten stav přijmout, jak si z něj vzít sílu jako podnět k pohybu, i když to není vždy příjemné,“ vysvětluje. Po porodu na Bodies in Progress volně navázala s Bodies After Progress, v němž vystupuje se svou dcerou.

Oproti tomu Markéta Vajdová přiznává, že jí byl tento tělesný stav natolik fyzicky nepříjemný, že vůbec neměla chuť k pohybu. Už jako umělkyně sžívající se s mateřskou rolí však působivě ztvárnila těhotnou mladou dívku v díle Fucking Beautiful Spring. Přiznává přitom, že i když má jít o nečekaně těhotnou mladou ženu, ona do postavy výrazně vložila svou vlastní mateřskou zkušenost. „V závěrečné části vždy vyloženě cítím syna ve své náruči. Je to tak silná zkušenost, že se od ní nelze oprostit,“ říká. Po narození dítěte u ní také došlo k zásadnímu tvůrčímu obratu: neměla už takovou chuť sama vytvářet choreografie a začala se cítit spíše interpretkou. „Cítím, že s věkem jsem mnohem silnější jako člověk, ale ne jako tvůrce. Jako interpret se na jevišti cítím mnohem jistěji,“ uzavírá.

Autorka: Natálie Bulvasová

V dalším díle zpravodajského podcastu Průvodce tancem se redaktorka Natálie Bulvasová věnuje aktuálním událostem na české i mezinárodní taneční scéně. Ohlíží se za premiérou Programu 7 juniorského souboru Baletu Národního divadla Brno NdB2, který se vrací ke třem choreografiím z let 2022 a 2023 a podle reflexe Ivany Kloubkové potvrzuje vysoké interpretační kvality mladých tanečníků. Epizoda připomíná také 54. ročník soutěže Prix de Lausanne, kde cenu za celoživotní přínos světu tance získala francouzská primabalerína Sylvie Guillem, osobnost, jež zásadně proměnila podobu klasického baletu.

Prostor dostává i rozhovor s choreografkou a spoluzakladatelkou souboru Déjà Donné Lenkou Flory. Pro Taneční aktuality reflektovala životní změny a nabídla i kritický pohled na současnou českou taneční scénu. Na ženy v české kultuře se zaměřila také Miřenka Čechová v inscenaci DVACETjedna. V podcastu zmiňujeme rozhovor, v němž choreografka mluví o spolupráci s režisérkami, jimž nabídla k využití své tělo, ale také o nástrahách, kterým ženy umělkyně při své práci čelí.

V závěru se podcast věnuje domácí kulturní politice a shrnuje klíčové teze textu Jany Bohutínské o Ministerstvu kultury, zejména o nedostatku komunikace, transparentnosti a nejistotách kolem financování kultury. S Janou Bohutínskou navazujeme i v hlavním tématu epizody a bavíme se o situaci v Divadle PONEC. Divadlo totiž nebylo v prvním roce pod dramaturgickou správou tříčlenné umělecké rady Magistrátem hlavního města Prahy navrženo k podpoře v rámci víceletého grantu. Podcast je nyní k poslechu ve všech podcastových aplikacích.

Autorka: Natálie Bulvasová

V prvním novoročním dílu zpravodajského podcastu Průvodce tancem se redaktorka Natálie Bulvasová opět věnuje aktuálnímu dění na české taneční a pohybové scéně. Ohlíží se za dvěma komponovanými večery Baletního souboru Jihočeského divadla a Bohemia Baletu.

Českobudějovický program Next Place přináší generační výpověď o dospívání a hledání místa ve světě v choreografiích What’s Next? a My Place, které se liší autorským přístupem i pohybovým jazykem. Místo na zemi souboru Bohemia Balet ve spolupráci s kolektivem Fluō naopak otevírá otázku stylové jednotnosti programu a obměnu přináší zejména choreografií Green Notes. Epizoda připomíná také 125. výročí narození Kurta Joosse, jednoho ze zakladatelů Tanztheater, a přináší vzpomínku na nedávno zesnulou Miroslavu Pešíkovou, emeritní sólistku Národního divadla.

V závěrečné části dílu otevíráme debatu o pražských kulturních grantech, která se rozvinula kolem textů Jany Bohutínské a Jana Žůrka. S předsedkyní profesní organizace Vize tance Markétou Hrdličkou Málkovou si povídáme o kulturní politice hlavního města a jejích dopadech na oblast tance a pohybového umění. Epizoda je k poslechu ve všech podcastových aplikacích.